My Diary & News about me
Krásnou středu vám přeji. Už dlouho jsem nenapsala žádný nový článek, tak to tímto menším článkem s tipy napravuji. Rozhodla jsem se, že první napíšu co je u mě nového. Jsem poslední dobou pořád jen ve stresu a neumím se rozhodovat ani u malých věcí. Do cesty mi přišla jedna pracovní příležitost ale já se přiznám, že vůbec nevím jak na ni reagovat, protože je to práce, která vím, že by mě nebavila. Vždy jsem chtěla dělat v módě a psala jsem to snad všude možně, kde se jen dalo. Bohužel poslední dobou mi štěstí vážně nepřeje. Nevím proč, ale já tu pracovní nabídku beru spíše jen jako malou brigádu, a to z toho důvodu, že mi zkrátka 12 000,- za měsíc nestačí ani náhodou. Zkrátka mám pocit, že bych s tím sotva vyšla, a to jsem prostě nechtěla. Proto to beru spíše jako brigádu. Zadruhé ani nevím, jestli je to myšleno 12 000,- hrubého či čistého.
Pro mě je práce, ta kde bych měla patnáct a více na měsíc. Nemám pocit, že bych tím byla nějaká namyšlená, která potřebuje co nejvíc. Nelíbí se mi, jaké jsou tady u nás platové podmínky a celkově nabídky práce. Kdybych žila v jiném městě např: v Praze, tak bych už dávno měla všechno, protože jsem snaživá a chci se někam posunout a něco dokázat.
Nechci zase jít do další výroby, kde stejně nevydržím a stejně si budu stále stěžovat, že jsem ničeho nedosáhla. Chtěla jsem práci, kde budu mít možnost kariérního růstu a podle toho taky platové ohodnocení. Někdy se sama sebe ptám, na co jsem si dělala tu maturitu a tak moc se snažila, když to stejně k ničemu v dnešní době není. Stále chci jít na vysokou a stále věřím, že je ve mě víc, než jít do výroby, protože nic jiného není. Podle mě to není řešení. Ten člověk, který na to není stavěný a nemá k té práci chuť ani nadšení se stejně jen v té práci trápí a je jen otázka času kdy zase odejde a bude stejně hledat něco co jej naplňuje. Jen tak okrajově jsem jěště chtěla říct, že se chystám bydlet se svým přítelem, a tak mě napadlo, že když vidím kolik peněz stojí celé vybavení do bytu, tak si říkám, že bych s tou almužnou ani nevyšla a sotva bych z toho mohla žít. Každý je zkrátka jiný a každý na to má odlišný názor. Někdo prostě nepotřebuje být bohatý a mít všechno o čem snil a všemožné drahé koníčky a dovolené. Každý tohle nepotřebuje a je štastný já ale ne.
Žádné komentáře:
Okomentovat